|
|
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky
Binhack, Oto ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá politickým kontextem výběru soudců Ústavního soudu České republiky. Výzkumnou otázkou je, zda odmítnutí prezidentových kandidátů Senátem je spíše projevem politické moci, nebo korektivem vysoké morální i odborné kvality ústavních soudců. Spolu s tím diplomová práce zkoumá, zda by bylo vhodné změnit stávající právní úpravu výběru ústavních soudců. První část práce nejprve shrnuje dosavadní odborné reflexe tématu, jež většinou upozorňovaly na nevhodnost možnosti opakovaného jmenování ústavních soudců, spolu s navázáním jejich funkčních období na prezidentovo, a na poněkud nahodilý přístup senátorů k posuzování kandidátů. Dále tato část práce obsahuje vymezení výzkumné otázky spočívající v úzkém pojetí politiky ve smyslu policy. Druhá až pátá část práce jsou věnovány funkčním obdobím jednotlivých prezidentů s přehledem jejich neúspěšných nominací na Ústavní soud, byť v případě Václava Havla nejsou započítány do výzkumu, protože se jednalo ještě o akty Poslanecké sněmovny prozatímně vykonávající pravomoci Senátu. Informace z parlamentních stenozáznamů jsou doplněny o postřehy z médií a odborné literatury se snahou o co nejobjektivnější zachycení důvodů neschválení kandidátů. Šestá část práce vyhodnocuje výsledky...
|
|
|
Vliv doktríny politické otázky na rozhodování soudců Ústavního soudu ČR
Procházková, Andrea ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Vliv doktríny politické otázky na rozhodování soudců Ústavního soudu ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá vlivem americké doktríny politické otázky na rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR. Vysvětluje, co je v americkém kontextu považováno za politickou otázku, mapuje, co lze považovat za potenciální české politické otázky, a také nastiňuje důvody zdrženlivosti soudců v případech pohybujících se na pomezí práva a politiky. První část práce stručně popisuje vztah ústavního práva a té části politiky, která souvisí s ústavním soudnictvím. Jejich vztah vysvětluje na pozadí fenoménu judicializace politiky, kdy ústavní soudy stále častěji vstupují na pole politických sporů a stojí před žádostí o jejich vyřešení. Pro lepší pochopení projevů doktríny politické otázky v českém ústavním soudnictví se druhá část práce věnuje vzniku a etablování doktríny na Nejvyšším soudě USA - a naznačuje, jaká může být její budoucnost. Třetí a čtvrtá část diplomové práce se zaměřuje na pokus o definici politické otázky v českém soudnictví, jejím limitům a její aplikaci Ústavním soudem ČR. Činí tak především na základě analýzy judikatury Ústavního soudu ČR v letech 1993-2021 a na základě rozhovorů s bývalými a současným ústavními soudci. Diplomová práce dochází k závěru, že o vlivu americké doktríny politické otázky na českém...
|
|
|
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR
Huňová, Veronika ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR Abstrakt Tématem této diplomové práce je pohled Ústavního soudu České republiky na princip důvěry v právo prezentovaný v jeho judikatuře. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část se věnuje Ústavnímu soudu jako jedné ze základních ústavních institucí - na úvod práce připomíná, čím je tento orgán podstatný a proč právě jeho judikaturu blíže zkoumat. S ohledem na hlavní téma práce je už na počátku na určité aspekty hleděno optikou důvěry, příp. důvěryhodnosti. Nejprve se tato část krátce zabývá samotným významem ochrany ústavnosti a historií ústavního soudnictví, dále rozebírá pozici Ústavního soudu v rámci našeho ústavního systému. Přiblížen je rovněž vztah Ústavního soudu a soudů obecných. Samostatná kapitola se rovněž věnuje úpravě rozhodovacích mechanismů Ústavního soudu. Dále je věnován prostor problematice judikatury jakožto teoretickému pojmu, a sporným otázkám, které odborná literatura v souvislosti s ní řeší. První část je uzavřena pohledem na kritizované aspekty práce soudu a jeho celkový veřejný obraz. Druhá část práce se zabývá důvěrou jakožto sociologickým jevem. Zahrnuje pojednání o významu důvěry ve společnosti a její spojitosti s pocity jistoty, dále vymezení pojmu důvěry dle sociologa A. Giddense či roli důvěry v modernizovaném světě s...
|
|
|
Soudcovská tvorba práva - srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
|
|
Role ústavního soudu v ochraně životního prostředí.
Domesová, Simona ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit, jaká je role Ústavního soudu České republiky v ochraně životního prostředí, a to prostřednictvím rozboru jeho judikatury v této oblasti. Proto se nejprve zabývá charakteristikou a historií Ústavního soudu, dále prameny práva životního prostředí a ve stěžejní, třetí kapitole rozborem judikatury. Jako nejdůležitějšími tématy se zabývá právem na příznivé životní prostředí, právem na informace o životním prostředí, procedurou EIA, Aarhuskou úmluvou a kolizí práva na příznivé životní prostředí s jinými právy a svobodami. Z práce vyplynulo, že Ústavní soud během své judikatorní praxe několikrát významně rozhodl ve prospěch životního prostředí, méně pozitivní je závěr, že legislativa České republiky není zcela v souladu se závazky plynoucími jí z Aarhuské úmluvy, přestože to je její povinností. Ústavní soud se v budoucnu jistě bude touto problematikou znovu zabývat a praxe ukáže, jestli se posuneme blíže k účasti veřejnosti na procesech týkajících se životního prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR v oblasti médií
Trkovská, Jana ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které se týkají oblasti médií. Je rozdělena do čtyř kapitol, první dvě jsou teoretické, druhé dvě pak praktické. V rámci teoretické části první kapitola vymezuje pojem mediální systém, představuje jednotlivé modely mediálních systémů a zařazuje Českou republiku do jednoho z nich. Dále v základních obrysech popisuje legislativní úpravu, jednak samotného fungování medií, též i legislativu týkající se svobody projevu a ochrany osobnosti. Druhá teoretická kapitola je zaměřena na Ústavní soud ČR, jeho postavení v soustavě soudů a způsoby, jakými může ovlivňovat fungování médií a práci novinářů, dále také se zabývá závazností judikatury v našem systému práva. V praktické části jsou analyzována vybraná rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Práce v této části odkrývá vliv Ústavního soudu na české mediální prostředí a samotnou práci novinářů. Ústavní soud svými rozhodnutími vymezil jednak hranici výkonu práva na svobodu projevu a také určité pojmy spojené s médii. Jak ukazuje tato práce, Ústavní soud ovlivňuje práci novinářů, neboť díky jeho rozhodnutí vědí, jak a co formulovat aniž by se dostali do konfliktu se svobodou projevu.
|
|
|
Ústavní přezkum mezí pravomocí EU v ČR a v Německu (Lisabonská smlouva a další vývoj)
Kupová, Věra ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
ÚSTAVNÍ PŘEZKUM MEZÍ PRAVOMOCÍ EU V ČR A V NĚMECKU (LISABONSKÁ SMLOUVA A DALŠÍ VÝVOJ) Práce se zabývá analýzou judikatury Ústavního soudu ČR a Spolkového ústavního soudu, vztahující se k otázce vztahu mezi vnitrostátním právem a právem evropským, se zaměřením zvláště na problematickou oblast nároků ultra vires kontroly, tedy práva finálního rozhodnutí ústavního soudu členského státu o tom, zda některý z aktů unijních orgánů překračuje pravomoci, které byly na EU přeneseny členskými státy na základě Smluv. Práce se kromě úvodu a závěru dělí na čtyři kapitoly. Kapitola první představuje klíčová ustanovení německé a české ústavy, která umožňují těmto členským státům delegovat některé své výsostné pravomoci na EU. Kapitola druhá se věnuje dřívějším rozhodnutím obou ústavních soudů, která se vztahovala k problematice evropského práva (a to před rozhodnutími o Lisabonské smlouvě) a poukazuje na zásadní premisy, které byly nejdůležitější pro budoucí vývoj jejich judikatury ohledně vztahu vnitrostátního a evropského práva. Kapitola třetí nabízí analýzu tří nálezů k ústavnosti Lisabonské smlouvy (jedná se o Lissabon-Urteil Spolkového ústavního soudu a dva nálezy Ústavního soudu ČR - Lisabon I a Lisabon II). Tato analýza umožňuje srovnat vybrané procesní i materiální otázky, které byly před oběma soudy řešeny. Čtvrtá...
|
|
|
Soudcovská tvorba práva. Srovnání Evropského soudního dvora s Nejvyšším soudem USA
Dumbrovský, Tomáš ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Zemánek, Jiří (oponent)
SOUDCOVSKÁ TVORBA PRÁVA SROVNÁNÍ EVROPSKÉHO SOUDNÍHO DVORA S NEJVYŠŠÍM SOUDEM USA Klíčová slova: soudcovská tvorba práva; Evropská unie; Soudní dvůr Evropské unie; Nejvyšší soud USA; Ústavní soud ČR; judicializace ústavních systémů; kelseniánské ústavní soudnictví; evropský ústavní prostor; evropská ústava; normativita; ústavní pluralismus; suverenita; federalismus; postkomunistické státy; nové členské státy Evropské unie. Počet normostran (tj. přepočítáno na stránky o 1800 znacích) a slov (včetně poznámkového aparátu; bez obsahu a seznamu literatury a dalších seznamů): 327 normostran; 82 795 slov. Tato práce nabízí komplexní rekonceptualizaci ústavního systému fungujícího na území Evropské unie. Ústavní systémy členských zemí prošly ve dvacátém století zásadní transformací. V mezidobí se také vytvořil nový ústavní systém operující na území těchto států vedle jejich vlastních systémů - ústavní systém Evropské unie. Obě tyto změny jsou obtížně uchopitelné stávajícím teoretickým aparátem, který vychází z (i) Rousseauova konceptu volonté générale, který zajišťuje svrchovanost zákonodárné moci v ústavním systému; (ii) Montesquieovy teorie tří oddělených mocí (zákonodárné, výkonné a soudní), která jednak není schopna uchopit nové fenomény jako byrokracie či nezávislé agentury a jednak nepočítá s dělbou...
|
|
|
Vývoj přirozeného zákona a jeho možná aplikace v českém soudnictví
PANUŠ, Marek
Práce se zabývá vývojem a možnou aplikací přirozeného zákona v českém soudnictví. První část práce se zabývá vztahem přirozeného a pozitivního práva, historickým vývojem přirozeného zákona a právního pozitivismu. Druhá část práce zkoumá současný právní řád České republiky a praxi Ústavního soudu, který má vynášet závěry v souladu s přirozenoprávním jádrem Ústavy České republiky. Práce ukazuje, že existuje určitá obtíž v aplikaci přirozených práv v praxi Ústavního soudu. Z toho důvodu se pak práce zabývá tím, jak je přirozený zákon aplikován. Avšak práce dochází ke zjištění, že zřejmě neexistují zdroje, jež by pojednávali o dané aplikaci. Třetí část práce se zabývá možným návrhem přirozeného zákona jakožto potenciálním řešením určité kvazi-aplikace přirozených práv Ústavním soudem ČR.
|
host ::
RSS.